čtvrtek 31. května 2012

Výpisky z knihy Ruské duše

Ukázky pocházejí z knihy Ruské duše (autor Petr Vavrouška, vydal Radioservis). Koupit si ji jako eknihu můžete zde: http://www.kosmas.cz/knihy/167977/ruske-duse/


Výpisky z rozhovoru s Maximem Šostakovičem, synem slavného skladatele Dmitrije Šostakoviče. Rozhovor najdete v knize Ruské duše (autor Petr Vavrouška).

Víte, klasická muzika, to je druh umění, který se okamžitě vsákne do člověka jako do houby, prostoupí jeho duši. Lidské pocity jako radost, hořkost, strach, bolest, láska se dají popsat všemi možnými jazyky. Ale v hudbě máte jediný jazyk – noty, kterým každý muzikant rozumí. Každý dobrý muzikant.
To byl váš vztah syna a otce tak idylický?
Jediné, v čem jsme se neshodli, byl názor na jazz. Tomu on moc nerozuměl a nerad ho na rozdíl ode mě poslouchal. Pokaždé, když jsem mu přinesl k poslechu nějakou desku, zaposlouchal se a pak prohlásil: „Kdyby tam nebyla ta basa a bicí, tak by to šlo.“
Mně je elektronika trochu cizí. Dávám přednost spíše klasickému přístupu ve skládání muziky. Na mě je u všech těch počítačů a syntezátorů moc klapek, tlačítek a já se v nich prostě nevyznám. U klavíru je to jasné, tam je to pořád stejný počet klapek. Navíc doslova nesnáším umělý zvuk klarinetu nebo smyčců. Nikdy nedokážou napodobit pravé nástroje.

Výpisky z rozhovoru s Lidií Kavinovou, praneteří Leva Těrmenena, který v roce 1917 vymyslel bezdotykový hudební nástroj "tereminvox".

[...] Do poloviny devadesátých let bylo o mém prastrýci a o jeho životě dostupných jen málo informací a většina z nich byla navíc lživých a neověřených. Navíc jsem byla jediným hráčem na tereminvox v Rusku a také ve světě existovalo jen velmi málo nástrojů. Dnes už se vyrábějí ve Spojených státech, Japonsku, Velké Británii a samozřejmě i u nás.

A čím to, že se najednou objevil takový boom tereminvoxu?
Může za to Roger Moog.

Ten Moog, který sestrojil první syntezátor?
Ano. Poté co Beach Boys použili tereminvox v písni Good Vibrations, začali muzikanti hledat možnosti tohoto instrumentu. Moog ale chtěl jít dál. Poprosil mě, ať nahraji video s výukou na tereminvox, ať ukážu, jak správně pohybovat pažemi a prsty, a ať lidem předvedu, že tereminvox je plnocenný nástroj, a ne jen bednička vydávající šílené zvuky. Můj videokurz odstartoval seriózní zájem o tereminvox.
[...] Díky svému prastrýci jsem měla skvělou příležitost slyšet, jak krásně se na něj dá hrát. Mě ani tak nezaujala technika pohybu rukou, prstů, celého těla, jako mě nadchnula duše toho nástroje, to, jak s ním musí člověk souznít. Skoro bych řekla, že jde o projev lásky: musíte pochopit dar tereminvoxu, musíte být k němu hodně citlivý. Záleží totiž na každém milimetru vašeho pohybu.

To znamená, že člověk bez citu pro hudbu nemá šanci?
Dlouho jsem si myslela, že to opravdu není možné, ale už jsem svůj názor přehodnotila. Mýma rukama prošly stovky žáků a byli mezi nimi i ti, kteří absolutně nedokázali rozpoznat přesný a falešný tón. Ale díky hře na tereminvox, kde správné tóny hledáte pohybem ruky a prstů, se to postupně naučili. Sice po velmi malých krocích, ale naučili. Tereminvox prostě rozvíjí cit k hudbě, jinou možnost totiž ani hráč nemá. Neexistuje klapka, klávesa nebo struna. Hudbu vytváří člověk, který sám reguluje zvuk, jeho hlasitost, výšku.

A jakou vlastnost kromě hudebního sluchu bych ještě potřeboval?
Vysokou úroveň koncentrace a trpělivosti. Musíte především zapojit uši a mozek, nesmíte myslet na něco jiného, vaše mysl musí být zaměřena pouze na zvuk. A to je to, co tereminvox tak zásadně odlišuje od jakéhokoliv jiného hudebního nástroje. Minimální výpadek pozornosti se okamžitě projeví na přesnosti tónů.

Zkoušela jste hrát někdy na tereminvox pod vlivem drog?
To je absolutně nemožné právě kvůli možné ztrátě koncentrace. A také kvůli snížené kontrole pohybu rukou. Ani panáka vodky bych si před vystoupením dát nemohla, nesmím být unavená nebo nevyspalá. Je to podobné práci chirurga, který také musí být absolutně přesný

pondělí 21. května 2012

John Peel:
Někdo se mi snažil vysvětlit, že kompakty jsou lepší než vinyl, protože na nich není žádný povrchový šum. Hele, kámo, řekl jsem, život ale má povrchový šum.

středa 16. května 2012

Dr. John - Locked Down


Dr. John, vlastním jménem Mac Rebennack, je známý pianista a skladatel z New Orleans. V šedesátých letech minulého století propadl kultu voodoo a rozhodl se pod tímto vlivem prezentovat jak v hudební, tak osobní rovině. Přestože se stále kolem něj vyskytuje mnoho lidí s totemy, kostmi a aligátořími zuby pověšenými na krku a mnoho lidí nosících nádoby s popelem svých zesnulých přátel atd., rozhodl se Dr. John ve svých 71 letech z celoživotní striktní voodoo role vystoupit.

Ve spolupráci s Danem Auerbachem, zpěvákem a kytaristou populárního blues-rockového tria Black Keys, nahrál ambiciozní nové album Locked Down. Album je tak jednou z jeho snah o znovu definování vlastního života po letech lehkomyslného žití. Celou desku proto věnoval svým jedenácti dětem a vnoučatům. Dr. John si na stará kolena uvědomil, že se jim celý život velmi málo věnoval. Byl neustále na cestách - takový "traveling piano man". Teď chce vše odčinit. "Již nechci dál své děti zanedbávat," říká.

Producent Dan Auerbach (33 let) se snažil při produkování alba Dr. Johna přemluvit, aby sejmul masku a vytvářel písně o Macu Rebennackovi jako skutečné osobě. "Když hrajete celý život nějakou roli, může vás to velmi emocionálně vyčerpávat", říká Auerbach. "A Mac jako člověk toho má tolik co říct, tolik toho v životě zažil. Chtěl jsem, aby na albu zněla hudba Dr. Johna a lyrický obsah aby dodal Mac Rebennack".

Zatímco Johnova předešlá alba se blížila mixu neworleánského jazzu, funku a soulu sedmdesátých let minulého století, Locked Down zní naproti tomu syrově, se staccato skladbami, rozbouřenými rytmy, s beaty beroucími si inspiraci v africkém popu stejně jako v americké R&B.

Když Auerbach v roce 2010 poprvé s Dr. Johem začal mluvit o tom, že spolu vytvoří desku, pouštěl mu hudbu Mulatu Astatkeho, otce etiopského jazzu, aby mu ukázal, jak nadpozemsky mohou znít klávesy. "Nechtěl jsem udělat reminiscenční album. Chtěl jsem, aby se Locked Down líbilo mladým lidem. Ale ne jako retro". Auerbach najal mladé hudebníky, kteří se specializují na etiopské a afro-popové beaty. Během natáčení pak všichni jedli etiopské jídlo, poslouchali etiopskou muziku a nahrávali skladby v Auerbachově studiu Easy Eye Sound.

"Každé ráno jsme začínali v podstatě od nuly, neměli jsme nic. Sešli jsme se v jedné místnosti, sedli si a začali pracovat na rytmu", říká Auerbach. Texty postupně vznikaly z poznámek Dr. Johna, z různých kousků rýmů, vět. Nejednalo se o klasické texty, byla to v podstatě poezie, rýmy bez melodie. Většina textů ne, ale pár písní obsahuje Johnovo lehce temné, paranoidní vidění světa. Například ve skladbě "Revolution" se zpívá: “Blind eyes of justice/deaf ears of power/dumb moves of money/left us in a desperate hour.”

Locked Down je již Johnovo dvacáté deváté sólové album. Dr. John debutoval v roce 1968 deskou "Gris Gris". 




Poznámka: Etiopie jako náhorní plošina odříznutá od moře zůstala dlouho izolovaná od kolonizátorů i ostatních afrických regionů, tamní styly jsou vyhraněné a typické jen pro danou zemi. Jako kdybyste vzali zoologa na Madagaskar, kde žijí samá vzácná a – jak říkají vědátoři – endemická zvířata. Jinde je nenajdete. (http://magazinuni.cz/hudba/cafe-hottentot/archelog-ceskeho-bigbeatu-etiopska-hduba-v%C2%A0rudolstadtu-jezuite-indiani-a%C2%A0bach-v-bolivii/)

středa 9. května 2012

Archiv Johna Peela

Pokud vás zajímá, jaké lahůdky si ve svém archivu schovával John Peel, slavný to rozhlasový DJ, který zemřel v roce 2004, sledujte pravidelně stránku: http://thespace.org/items/s000004u. Po dobu následujících šesti měsíců se zde postupně objeví detailní informace o celkem 2600 vinylových albech.