Rádio Akropolis připravuje od dubna velký programový třesk. Pořad Groove Session skončil a poslední březnový čtvrtek byl vysílán naposledy. Na rozhlasových vlnách Rádia Akropolis ovšem vznikl nový pořad "Groovy Freestyle Session", který bude trvat 2 a půl hodiny a každou středu přinese pořádnou porci aktuální taneční muziky. Pořad bude vysílán od 18:30 do 21:00. Za mikrofonem vás budou čekat Jarda Zapletal a Flyboyeda. Poprvé již 4. dubna!!!
Od 19:35 do 21:00 na Rádiu Akropolis - www.radioakropolis.cz. Radio vysílá v následujících formátech: Ogg Vorbis (128kbps, 96kbps, 64kbps, 32kbps), MP3 (128kbps, 64kbps, 32kbps) nebo skrze síť společnosti UPC, a to na frekvenci 90,5 FM. ICQ do studia: 250-790-230.
01. Trentemoller - An Evening With Bobi Bros 02. Efdemin - La Ratafia 03. Troydon - Sway The Feel 04. Miguel Migs - Mesmerized (Shur-I-Kan remix) 05. Spirit Catcher - Harmonize 06. Dennis Ferrer - How Do I Let Go
Album týdne: Star You Star Me - Simple Things 07. Star You Star Me - Sweet Things 08. Star You Star Me - Perfect Day 09. Star You Star Me - Loveletter 10. Star You Star Me - A Place In My Heart
11. SKC - Salvation 12. J Cut - The Beginning 13. T.I. - Why you wanna (dnb remix) 14. The Insiders - Off The Cuff
Máte-li rádi house music, je takřka nemožné, abyste neměli rádi (anebo alespoň neznali) také britský label NRK. Prestižní vydavatelství, které v roce 1996 založili pánové Nick Harris & Redg Weeks, je ve hře už celých 10 let, během nichž se stalo vyhledávaným útočištěm těch nejkvalitnějších houseových producentů a DJs. Nikdy neztratilo ksicht, ignoruje trendy a bez ohledu na běsnění kolem minimalu a electra si dál vesele lisuje své nádherně znějící tech-deep & soulful house tucky, jako by se nechumelilo. Oněch 10 let neúnavné práce si teď můžete ve zkratce vychutnat na luxusní 3CD edici, v rámci které najdete 28 tracků patřících mezi ty nejzářivější okamžiky existence tohoto labelu. Vedle sebe zde naleznete nesmrtelné klasiky ale i nové kousky jako Kerri Chandlerův Bar A Thym ve skvělém remixu Toma Middletona. Nad touto BEST OF selekcí bychom se mohli rozplývat minimálně na dalších dvaceti řádcích, my vás však raději přesměrujeme na tracklist a s ním související zvukové ukázky. Sami pak nejspíš uznáte, že v některých případech více než slova zmůže samotná hudba. Těšit se můžete na jména jako Francois K, Miguel Migs, Peace Division, Joey Negro, Trackheadz, Ian Pooley, David Alvarado či Audio Soul Project. Důležité upozornění: pokud jste snadno vzrušiví, doporučujeme vám raději domácí poslech, všechny tracky zní totiž nebezpečně sexy.
Existuje několik málo jmen, bez kterých by housová muzika byla dnes vnímána úplně jinak. Mezi tato jména bezpochyby patří i Ralph Lawson - producent, DJ a zakladatel známého labelu 2020 Vision. Ralph pochází z Leedsu a na taneční scéně se pohybuje více jak sedmnáct let. "Když jsem se začínal zajímat o elektronickou muziku, chodili jsme každý víkend na mejdany do Manchesteru, protože v Leedsu nic nebylo. Jednoho dne jsme si ale řekli, že by nebylo špatné si nějakou vlastní noc založit, abychom to pořád neměli tak daleko. Párty noc jsme nazvali Clear. Hrál u nás tehdy třeba Carl Cox, kterému jsme zaplatili 80 liber honorář, do klubu přišlo tak 25 lidí. Ale milovali jsme to! Taky u nás hráli třeba Andrew Weatherall nebo Justin Robertson. Vzpomínám si, že když konečně přišlo 100 lidí, říkali jsme si, že tohle je naše nejlepší noc v životě!", vypráví o svých začátcích Ralph.
Hudba, kterou na cédé a černých plackách vydává americký (převážně) houseový label Naked Music, je synonymem pro maximálně vyklidněnou a silně euforickou pohůdku. Především pak, pokud máte rádi vokální soulful house music s prvky jazzu, soulu, rnb a nejrůznějších exotických vlivů. Chlapík, který v roce 1998 společně se svým kamarádem Dave Boonshoftem Naked Music založil, se jmenuje Jay Denes a každý správný fanoušek Naked Music jej zná také skrze jeho vlastní projekt Blue Six.
Hudební rok 2006 byl zaměřen spíše na producenty než djské ikony (konečně!), mě zas v poslední době autorská alba oblíbených producentů baví mnohem víc než mixované kompilace. Baví mě na nich intimita možného propojení či spíše souznění mezi posluchačem a umělcem. Občas se ale coby výjimka objeví kompilace s tak atraktivním a poutavě vyprávěným příběhem, že snadno a během chvilky nahradí několik skvělých alb. Jedna taková dvoudisková se vylíhla na australském labelu Tinted Records a dostala název InTheMix 06. Veleúspěšnou předchůdkyni namixovalo duo Tiga & Ajax, tentokrát své síly poměřili britský top producent a majitel labelu Buzzin' Fly - Ben Watt (polovina dua Everything But the Girl) a australský djsko-producentský poklad - Ivan Gough. Oba pánové patří (mimo jiné) mezi vyhlášené remixéry, oba také disponují obdivuhodnými zkušenostmi v oblasti elektronické hudby.
Každé pondělí mezi 14. a 16. hodinou si na Radiu Akropolis můžete naladit pravidelný hudební pořad člena Techno.cz crew FlyBoyEdy. V této hudebními styly nesvázané dvouhodince se můžete těšit na rozmanitou směsici nejenom tanečních hudebních stylů jako house, dnb, breakbeat, nu-jazz, latino, UK garage, ale také na hip hop, chill-out a decentní porci kvalitní kytarové muziky. Radio Akropolis vysílá v následujících formátech: Ogg Vorbis (128kbps, 96kbps, 64kbps, 32kbps), WMA z live.atlas.cz (96kbps, 32kbps), MP3 (128kbps, 64kbps, 32kbps) nebo skrze síť společnosti UPC, a to na frekvenci 90,5 FM.
Německý producent Martin Buttrich nemá rád světla reflektorů. Možná je stydlivý víc než by se slušelo, možná ne, každopádně za sebe nechává mluvit jenom muziku. Až do minulého roku to byla navíc muzika, která proslavila někoho úplně jiného. Martin totiž producentsky stojí za úspěchem skladeb a remixů Timo Maase (v minulém roce také pomáhal ve studiu například Loco Diceovi s velkým hitem „Seeing Through Shadows“). Byl dokonce nominován na cenu Grammy za práci na remixu „Don´t Make Me Come To Vegas“ od Tori Amos.
Od 19:35 do 21:00 na Rádiu Akropolis - www.radioakropolis.cz. Radio vysílá v následujících formátech: Ogg Vorbis (128kbps, 96kbps, 64kbps, 32kbps), MP3 (128kbps, 64kbps, 32kbps) nebo skrze síť společnosti UPC, a to na frekvenci 90,5 FM. ICQ do studia: 250-790-230.
01. Laidback Luke feat Stephan Granville - Hypnotize (John Dahlback remix) 02. Tokyo-Cycle - Osci Lady 03. Star You Star Me - Sweet Things 04. Tracey Thorn - Grand Canyon 05. Sascha Funke - I love This Tent 06. Larsson - Off Voices
Album týdne: Peven Everett - Power Soul 07. Peven Everett - Cant Do Without 08. Peven Everett - Wild and Thick One 09. Peven Everett - Sexy Make Up 10. Peven Everett - Surely Shorty
11. Chemical Brothers - Electronic Battle Weapon 8 12. John Beltran - A mind blows everyday 13. The Ecstasy Of Saint Theresa - Gun and the stars 14. Caural - Cold Hands 15. Unai - Blissful Burden (Kris Menace remix)
Michael si v rámci Any Kind of Feeling libuje v harmonické kombinaci minimalu, tech & deep houseu, synth-popu a působivě teskného techy-disca. Nikam se nežene ani nespěchá, rytmus je spíše poklidný. Mnohem více než na BPM se autor zřejmě soustředil na atmosféru, nálady a emoce, které ve vás zaručeně probudí. Kdybychom jeho styl chtěli charakterizovat jedním termínem, byl by to pravděpodobně "minimal-pop-house".
Nebývá zvykem, abychom v naší rubrice Narovinu recenzovali alba, která nejsou tak úplně ve znamení rovných beatů, ale tentokrát jsme si nemohli pomoci, obsahu skvostného alba 2fiveonine prostě nešlo odolat. Celá věc dokonce zašla tak daleko, že kdyby jste se nás zeptali na momentálně asi nejvíce HOT interpreta skotského labelu Soma Quality Recordings, byl by to právě Marco Bernardi aka Octogen (to je samozřejmě náš subjektivní dojem). Marko pochází z Glasgow a na svém debutovém albu nám naservíroval snad vše, co máme na elektronické hudbě rádi. V rámci objevné a zvukově velice bohaté expedice do hlubin Octogenovy duše jsme totiž narazili nejenom na sofistikované downtempo, ale i hypnotický tech-house, podmanivé ale také řádně ostré electro, atypické breaks poklidného tempa a až nezvykle experimentální a pravděpodobně Detroitem ovlivněné techno. Krásně to bublá, šumí, skřípe a kliká, přičemž si autor neúnavně pohrává s rytmem, atmosférou a pestrými náladami.
Rádio Akropolis připravuje od dubna velký programový třesk. Pořad Groove Session skončil a poslední březnový čtvrtek byl vysílán naposledy. Na rozhlasových vlnách Rádia Akropolis ovšem vznikl nový pořad "Groovy Freestyle Session", který bude trvat 2 a půl hodiny a každou středu přinese pořádnou porci aktuální taneční muziky. Pořad bude vysílán od 18:30 do 21:00. Za mikrofonem vás budou čekat Jarda Zapletal a Flyboyeda. Poprvé již 4. dubna!!!
Máte-li rádi house music, je takřka nemožné, abyste neměli rádi (anebo alespoň neznali) také britský label NRK. Prestižní vydavatelství, které v roce 1996 založili pánové Nick Harris & Redg Weeks, je ve hře už celých 10 let, během nichž se stalo vyhledávaným útočištěm těch nejkvalitnějších houseových producentů a DJs. Nikdy neztratilo ksicht, ignoruje trendy a bez ohledu na běsnění kolem minimalu a electra si dál vesele lisuje své nádherně znějící tech-deep & soulful house tucky, jako by se nechumelilo. Oněch 10 let neúnavné práce si teď můžete ve zkratce vychutnat na luxusní 3CD edici, v rámci které najdete 28 tracků patřících mezi ty nejzářivější okamžiky existence tohoto labelu. Vedle sebe zde naleznete nesmrtelné klasiky ale i nové kousky jako Kerri Chandlerův Bar A Thym ve skvělém remixu Toma Middletona. Nad touto BEST OF selekcí bychom se mohli rozplývat minimálně na dalších dvaceti řádcích, my vás však raději přesměrujeme na tracklist a s ním související zvukové ukázky. Sami pak nejspíš uznáte, že v některých případech více než slova zmůže samotná hudba. Těšit se můžete na jména jako Francois K, Miguel Migs, Peace Division, Joey Negro, Trackheadz, Ian Pooley, David Alvarado či Audio Soul Project. Důležité upozornění: pokud jste snadno vzrušiví, doporučujeme vám raději domácí poslech, všechny tracky zní totiž nebezpečně sexy.
Existuje několik málo jmen, bez kterých by housová muzika byla dnes vnímána úplně jinak. Mezi tato jména bezpochyby patří i Ralph Lawson - producent, DJ a zakladatel známého labelu 2020 Vision. Ralph pochází z Leedsu a na taneční scéně se pohybuje více jak sedmnáct let. "Když jsem se začínal zajímat o elektronickou muziku, chodili jsme každý víkend na mejdany do Manchesteru, protože v Leedsu nic nebylo. Jednoho dne jsme si ale řekli, že by nebylo špatné si nějakou vlastní noc založit, abychom to pořád neměli tak daleko. Párty noc jsme nazvali Clear. Hrál u nás tehdy třeba Carl Cox, kterému jsme zaplatili 80 liber honorář, do klubu přišlo tak 25 lidí. Ale milovali jsme to! Taky u nás hráli třeba Andrew Weatherall nebo Justin Robertson. Vzpomínám si, že když konečně přišlo 100 lidí, říkali jsme si, že tohle je naše nejlepší noc v životě!", vypráví o svých začátcích Ralph.
Hudba, kterou na cédé a černých plackách vydává americký (převážně) houseový label Naked Music, je synonymem pro maximálně vyklidněnou a silně euforickou pohůdku. Především pak, pokud máte rádi vokální soulful house music s prvky jazzu, soulu, rnb a nejrůznějších exotických vlivů. Chlapík, který v roce 1998 společně se svým kamarádem Dave Boonshoftem Naked Music založil, se jmenuje Jay Denes a každý správný fanoušek Naked Music jej zná také skrze jeho vlastní projekt Blue Six.
Hudební rok 2006 byl zaměřen spíše na producenty než djské ikony (konečně!), mě zas v poslední době autorská alba oblíbených producentů baví mnohem víc než mixované kompilace. Baví mě na nich intimita možného propojení či spíše souznění mezi posluchačem a umělcem. Občas se ale coby výjimka objeví kompilace s tak atraktivním a poutavě vyprávěným příběhem, že snadno a během chvilky nahradí několik skvělých alb. Jedna taková dvoudisková se vylíhla na australském labelu Tinted Records a dostala název InTheMix 06. Veleúspěšnou předchůdkyni namixovalo duo Tiga & Ajax, tentokrát své síly poměřili britský top producent a majitel labelu Buzzin' Fly - Ben Watt (polovina dua Everything But the Girl) a australský djsko-producentský poklad - Ivan Gough. Oba pánové patří (mimo jiné) mezi vyhlášené remixéry, oba také disponují obdivuhodnými zkušenostmi v oblasti elektronické hudby.
Každé pondělí mezi 14. a 16. hodinou si na Radiu Akropolis můžete naladit pravidelný hudební pořad člena Techno.cz crew FlyBoyEdy. V této hudebními styly nesvázané dvouhodince se můžete těšit na rozmanitou směsici nejenom tanečních hudebních stylů jako house, dnb, breakbeat, nu-jazz, latino, UK garage, ale také na hip hop, chill-out a decentní porci kvalitní kytarové muziky. Radio Akropolis vysílá v následujících formátech: Ogg Vorbis (128kbps, 96kbps, 64kbps, 32kbps), WMA z live.atlas.cz (96kbps, 32kbps), MP3 (128kbps, 64kbps, 32kbps) nebo skrze síť společnosti UPC, a to na frekvenci 90,5 FM.
Německý producent Martin Buttrich nemá rád světla reflektorů. Možná je stydlivý víc než by se slušelo, možná ne, každopádně za sebe nechává mluvit jenom muziku. Až do minulého roku to byla navíc muzika, která proslavila někoho úplně jiného. Martin totiž producentsky stojí za úspěchem skladeb a remixů Timo Maase (v minulém roce také pomáhal ve studiu například Loco Diceovi s velkým hitem „Seeing Through Shadows“). Byl dokonce nominován na cenu Grammy za práci na remixu „Don´t Make Me Come To Vegas“ od Tori Amos.
Michael si v rámci Any Kind of Feeling libuje v harmonické kombinaci minimalu, tech & deep houseu, synth-popu a působivě teskného techy-disca. Nikam se nežene ani nespěchá, rytmus je spíše poklidný. Mnohem více než na BPM se autor zřejmě soustředil na atmosféru, nálady a emoce, které ve vás zaručeně probudí. Kdybychom jeho styl chtěli charakterizovat jedním termínem, byl by to pravděpodobně "minimal-pop-house".
Nebývá zvykem, abychom v naší rubrice Narovinu recenzovali alba, která nejsou tak úplně ve znamení rovných beatů, ale tentokrát jsme si nemohli pomoci, obsahu skvostného alba 2fiveonine prostě nešlo odolat. Celá věc dokonce zašla tak daleko, že kdyby jste se nás zeptali na momentálně asi nejvíce HOT interpreta skotského labelu Soma Quality Recordings, byl by to právě Marco Bernardi aka Octogen (to je samozřejmě náš subjektivní dojem). Marko pochází z Glasgow a na svém debutovém albu nám naservíroval snad vše, co máme na elektronické hudbě rádi. V rámci objevné a zvukově velice bohaté expedice do hlubin Octogenovy duše jsme totiž narazili nejenom na sofistikované downtempo, ale i hypnotický tech-house, podmanivé ale také řádně ostré electro, atypické breaks poklidného tempa a až nezvykle experimentální a pravděpodobně Detroitem ovlivněné techno. Krásně to bublá, šumí, skřípe a kliká, přičemž si autor neúnavně pohrává s rytmem, atmosférou a pestrými náladami.