Minirecenze: James Holden - At The Controls
Přestože James Holden říká, že DJské mixy nesnáší, má od přírody dar nahrávat zajímavé kompilace. Dvou disková „At The Controls“ se na první poslech liší od všeho, co za poslední rok v progresivně laděném světě vyšlo. První cd vám možná bude na první poslech připadat hodně experimentální, zní ovšem velmi vyváženě a harmonicky. Druhé cd je o trochu víc dynamičtější, přesto jemné a nenásilné. Více jak třicet tracků Holden poskládal vedle sebe s takovou grácií, že je nutné jej od této chvíle řadit mezi DJe a producenty, kteří posouvají elektronickou hudbu do nových dimenzí. Na „At The Controls“ se můžete ponořit do vod minimalismu („Plasticman – Core Ten“), lo-fi electroniky („Fennesz - Rivers Of Sand“), experimentu („Aphex Twin – Xtal“), dubu („Massive Attack v. Mad Professor - Trinity Dub“), nové německé estetiky labelu BPitch Control („Apparat – Wooden“) nebo new school electra. A již nikdy nevyplavat.
Přestože James Holden říká, že DJské mixy nesnáší, má od přírody dar nahrávat zajímavé kompilace. Dvou disková „At The Controls“ se na první poslech liší od všeho, co za poslední rok v progresivně laděném světě vyšlo. První cd vám možná bude na první poslech připadat hodně experimentální, zní ovšem velmi vyváženě a harmonicky. Druhé cd je o trochu víc dynamičtější, přesto jemné a nenásilné. Více jak třicet tracků Holden poskládal vedle sebe s takovou grácií, že je nutné jej od této chvíle řadit mezi DJe a producenty, kteří posouvají elektronickou hudbu do nových dimenzí. Na „At The Controls“ se můžete ponořit do vod minimalismu („Plasticman – Core Ten“), lo-fi electroniky („Fennesz - Rivers Of Sand“), experimentu („Aphex Twin – Xtal“), dubu („Massive Attack v. Mad Professor - Trinity Dub“), nové německé estetiky labelu BPitch Control („Apparat – Wooden“) nebo new school electra. A již nikdy nevyplavat.
