středa 28. února 2007

Science Fiction Jazz Volume 10 by Minus 8

Downtempo může mít až překvapivě mnoho tváří - dokáže být nápadité, zvukově vyzrálé i emocionálně intenzivní, bohužel také prvoplánovité, lacině patetické a někdy až urážející naše hudební cítění. Nepřehlédnutelně pak občas působí zlatokopecké ambice některých tvůrců, kteří si o kvalitě mohou nechat pouze zdát. Na kompilacích typu Café del Mar toho už dnes k objevování příliš nezbylo, naštěstí ale existují lidé, labely a s nimi spojené releasy, jenž se nacházejí přesně na opačné straně kvalitativní barikády. Mezi ně rozhodně patří hudební fanatik a fajnšmekr v jedné osobě - Robert Jan Meyer aka Minus 8, který pro nás zkompiloval a následně mixnul již desátý – výroční díl hudebně maximálně luxusní kompilace Science Fiction Jazz.

* recenzi najdete na stránkách www.techno.cz

pondělí 26. února 2007

Narovinu aneb O rovných beatech 027

Americký zpěvák a producent Peven Everett skládá přesně ten typ muziky, která se u nás asi nikdy masově neprosadí. Hudba silně ovlivněná gospelem, jazzem, soulem nebo africkými rytmy dost dobře ani nemůže být pro českého člověka hudbou blízkou jeho srdci. I tak si ale myslíme, že má smysl o lidech jako je Peven Everett psát a dostávat podobný druh hudby do povědomí veřejnosti. Zvláště, když Peven právě vydává skvělé album „Power Soul“, které obsahuje výše zmíněné vlivy jemně propojené jemnou nitkou zvanou house music (album vychází na labelu Soul Heaven - www.soul-heaven.com, což je sublabel Defected Records).

* rubriku najdete na stránkách techno.cz

neděle 25. února 2007

The Timewriter - Resensed Part One

Bijí-li vaše srdéčka pro inteligentní house music a máte to navíc rádi pořádně "deep" (žádné xxx asociace!), už jste se určitě setkali s djsko-producentskou postavičkou jménem Jean F. Cochois. Jelikož by lidé mohli mít problém s výslovností jeho jména, pořídil si přijatelnější alter ego The Timewriter (jedno z mnoha, avšak rozhodně nejznámější). S jeho pomocí pak dlouhá léta bojuje proti kvalitativnímu úpadku house music a své fanoušky masíruje nejenom vynikajícími kompilacemi (např. série Deep Train), ale také skvělými autorskými alby (Letters From The Jester, Jigsaw Pieces, Diary Of A Lonely Sailor, Paintbox). Jeho zemí zaslíbenou se stal především německý houseový label Plastic City, v jehož katalogu má přímo výsostné postavení. Není divu, že se jeho zvukově jedinečné tucky staly opravdu luxusním vývozním artiklem německé taneční hudby a právem se dočkaly i vzdání holdu v podobě remixové kompilace Resensed Part One (Plastic City).

* recenzi najdete na stránkách www.techno.cz

úterý 20. února 2007

Trash Art compiled by DJ Slater


Bývaly doby, kdy mi naskovala drobná vyrážka i při pasivním poslechu nějaké kompilace nebo produkce se značkou CZ v rodném listu (co si budeme namlouvat, opravdu kvalitní českou elektronickou nahrávku nebo label aby člověk  pohledal). Vyléčil mě až speciální přípravek nazvaný Tribal Vision, český label založený v roce 2004. Releasů zde za tři roky vyšlo požehnaně a zatím to nevypadá, že by se na nasazeném trendu mělo cokoliv změnit. Poslední kompilace Trash Art  je na světě  teprve dva měsíce. Připravil  ji sám majitel labelu - Michal Smetana aka DJ Slater.

Tribal Vision je sice český label, ale nutno podotknout, že zde vydává pouze jeden tuzemský producent, a to čím dál úspěšnější Roman Rai (DJ Slater přiznává, že zatím u nás nenašli nikoho natolik zajímavého, kdo by na Tribal Vision koncepčně sednul). Roman však svou produkcí dokáže bez problémů strčit do kapsy prakticky kohokoliv. I zahraniční akvizice labelu, a že jich není málo. V rámci Trash Art patří jeho skladba rozhodně k těm nejlepším. Bez debat!

Celá kompilace zní svůdně a možná v ní objevíte i náznaky electro-retro nálady. Ale co dnes není retro? Vždyť například disco je tu s námi již několik desetiletí a  přitom nestárne. A nezestárne! Zvláště pak ne Disco on the Mothership od zmiňovaného Raie. Je to electrohouse, progressive house anebo snad trance? Hranice mezi nimi je velmi tenká. Možná si budete říkat u všech skladeb na této kompilaci, že už v dnešní době ani není potřeba používat pojem "hranice". Proč stavět hranice tam, kde můžeme jezdit volně bez pasů a víz?
Slovo "trash" sice znamená škvár, brak, podřadné zboží, odpadky... Ale šeredně by se mýlil každý, kdo by na tomto výběru brakovou muziku čekal. Žádné zbytky vytáhnuté z odpadkových košů, pouze okouzlující skladby (například Nick Hogendoorn & Eelke Kleijn - Rabbit Whole), třpytí se na slunci. Chcete snad něco víc? Třeba nahlédnout do budoucnosti? I to půjde. Díky Fitalicovi. Kouzlo budoucnosti spočívá ve volnosti a tu vám Fitalic milerád dopřeje. Sice si ještě nějakou dobu budeme muset počkat na létající auta, objednávání hamburgerů přímo z vašeho okna  mrakodrapu, ale už ne dlouho. Pokud máte náladu občas jen tak pobíhat po rozkvetlé zelené louce, klidně můžete. Můžete takřka všechno (Flowjob - Run Baby Run). Jedinou věc ale asi nedokážete: vyhnat z hlavy hříšné myšlenky projektu Duca (Dirty Mind).

Kompilace Trash Art se nesnaží být nesmrtelná nebo vizionářská. Jen existuje. A to bohatě stačí.


* recenze vyšla na stránkách www.techno.cz

pondělí 19. února 2007

Choice - A Collection Of Classics - Roger Sanchez

Zajímají vás hudební srdcovky & kořeny vašich djsko-producentských miláčků? Zajímá vás, jaká hudba je nejvíce ovlivnila a na čem vlastně vyrůstali (teď nemáme na mysli drogy)? Patří-li mezi vaše oblíbence například americká house music superstar Roger Sanchez, není nic jednoduššího než trochu provětrat katalog labelu Azuli Records a pořídit si aktuální pokračování kompilační řady Choice: A Collection Of Classics (svým konceptem připomíná známou sérii Back To Mine), které je věnováno právě Rogeru Sanchezovi. Mr. Sanchez se účastí na tomto nemixovaném 2CD připojil k velmi vybrané společnosti lidí jako Frankie Knuckles, Danny Howells, Jeff Mills anebo Danny Tenaglia. Podobně jako již zmiňovaná sérka Back To Mine se i řada Choice: A Collection Of Classics odmítá podřídit jakýmkoliv škatulkově-žánrovým předsudkům či omezením. Na této zajímavé soupravičce old-schoolově laděných hitovek tak můžeme zaslechnout nejenom house (ve svých počátcích), funk, soul, latino a disco, ale také electro nebo early hip-hop. Zatímco první cd je spíše o poslechu, druhý disk už disponuje poměrně slušnou klubovou atmosférou a inklinuje především k house music a jejím nejrůznějším modifikacím. Zvukově pestrá směsice stylů a více i méně exotických vlivů vám spolehlivě napoví, proč některé nahrávky Rogera Sancheze znějí tak, jak znějí. Možná přijdete i na to, proč to Roger coby producent & dj dotáhl tak daleko a proč jeho současná produkce tak trochu stagnuje, minimálně co se týče invence a nápadů. Asi s námi budete souhlasit, že hudební vkus je striktně osobní a subjektivně vnímaná záležitost, Rogerovi do něj tedy nebudeme mluvit, šťourat, prudit a už vůbec ne jej hodnotit. Berte tuto recenzi spíše jako tip a možnou exkurzi do Rogerovy hudební historie.

* recenze vyšla na stránkách www.techno.cz v rubrice Narovinu, č. 026

sobota 17. února 2007

Only God Can Judge Me...

Jaroslav Starka je denodenně v médiích označován souslovími jako kontroverzní podnikatel, příbramský kmotr atd. Sobotní Lidové noviny ovšem tentokrát představily jedenapadesátiletého podnikatele trochu jinak: jako zapáleného hiphopového fanouška. Málokdo ví, že Starka financuje hiphopové vydavatelství P.A.trick Records. „On má rád hip hop jako takový. Spousta desek by tady nikdy nevyšla, nebýt Jardy. Aniž by to lidi věděli a aniž by se tím nějak chvástal. On jde do hip hopu srdcem, a to se mi právě strašně líbí. Považuju ho za daleko většího hiphopera než lidi, co o tom jenom kecají", říká devětadvacetiletý raper P. A.trick, majitel vydavatelství. Podle něj Starka nezasahuje do výběru interpretů, ale je připraven pomoci penězi. Na vydavatelství P. A.trick Records vyšlo nedávno například album dvojice Ni & DJ Wich nazvané "The Chronicles of a Nomad".

pátek 16. února 2007

Coast 2 Coast: Kerri Chandler (2CD)

Známý britský houseový label NRK Sound Division rozjíždí zbrusu novou kompilační řadu. Vysloužila si název Coast 2 Coast a zaměřuje se na house music naprosto kompatibilní s typickým zvukem této značky. Obsahuje dva disky: CD1 – mix by Kerri Chander, CD2 – samostatné tracky). Ne, že by snad na NRK vycházelo málo mixovaných i nemixovaných kompilací, to rozhodně ne! Avšak smyslem této série je prý klást mnohem větší důraz na výběr osobností, které budou mít na starost selekci tracků a následný mix. Zásadním požadavkem na tyto vyvolené bude vytříbený cit pro house music a s ní spřízněné žánry, dostatek producentsko-djských zkušeností a v neposlední řadě také vyzrálá technika. Zkrátka a dobře, dotyční by měli mít co nabídnout.

* recenzi najdete na stránkách www.techno.cz

čtvrtek 15. února 2007

Groove Session, 15.2.2007, tracklist

Od 19:35 do 21:00 na Rádiu Akropolis - www.radioakropolis.cz. Radio vysílá v následujících formátech: Ogg Vorbis (128kbps, 96kbps, 64kbps, 32kbps), MP3 (128kbps, 64kbps, 32kbps) nebo skrze síť společnosti UPC, a to na frekvenci 90,5 FM. ICQ do studia: 250-790-230.

01. Tracey Thorn - It´s All True (Martin Buttrich remix)
02. Laidback Luke feat Stephan Granville - Hypnotize (John Dahlback remix)
03. Gabriel Ananda - Lamakova
04. Ellen Allien and Apparat - Red planets
05. Gus Gus - Moss (Greg Churchill remix]
Album týdne: Various Artists - Trash Art (2006)
06. Roman Rai - Disco on the mothership
07. Nick Hogendoom and Elke Klein - Rabbit Whole
08. Fitalic - Atomic Atmosphere (Thomas Penton remix]
09. Duca - Dirty Mind
10. White label - Wishing on a star
11. Alix Perez and Redeyes - Watching you
12. Komatic - Ring the alarm
13. Icicle - Numbers
14. High Contrast - Everything's different

středa 14. února 2007

Kode9 & Spaceape - The Memories Of The Future

Kode9 je zcela zásadní a právem respektovanou osobností dubstepové scény. Je jedním z těch, kdo dlouhodobě udávají směr a ovlivňují vývoj zvuku. Nesetrvává v jedné poloze, ale naopak se neustále vyvíjí. Na svém kontě má celou řadu vysoce ceněných releasů, je vyhledávaným djem a mimo to namixoval například třetí díl důležité série Dubstep Allstars (Tempa). To jeho parťák Spaceape zatím tolik vidět a slyšet nebyl. Přestože se kromě hudby věnuje spoustě dalších audio-vizuálních aktivit (více na jeho webu). Sice se objevil na několika K9 releasech, našeptával na zmiňovaném albovém debutu projektu Burial a svým mluveným slovem doprovázel "ká devítku" napříč mixem Dubstep Allstars 3, jinak toho ale zatím zas tolik nepředvedl. To se teď ale pravděpodobně změní…

* recenzi najdete na stránkách techno.cz

úterý 13. února 2007

Ministry of Sound Sessions mixed by Andy Cato


Na internetových stránkách nového labelu PackUpAndDance najdete větu: "There was a time when house music was soundsystem music, free parties, under the stars, break of dawn." (Kdysi dávno byla house music hlavně o soundsystémech, parties zdarma, pod hvězdami, až do rozednění). Ano, takové časy bývaly. Před dlouhými a dlouhými lety. Chtělo by se říct i "za sedmero horami...". Vše kolem house music bylo jiné než dnes. Těžko soudit, jestli lepší, každopádně jiné.

DJ a producent Andy Cato, polovina projektu Groove Armada, je také jiný. Hlavně v tom, že když se mu začne stýskat po starých dobrých časech house music, nelení jako mnozí jiní a hned založí label určený k vydávání zvukově oldschoolovějších desek - PackUpAndDance. A aby je bylo kde hrát, rozjede nový koncept parties (nazvaných stejně jako label).

Sáhnete-li po novém, desátém dílu mixované kompilační  řady "Sessions", která má na obalu jako podtitul právě PackUpAndDance a jako autora uvedené jméno Andy Cato, asi vám bude z výše napsaných odstavců jasné, co vás čeká. Takže pokud v současné době preferujete jenom electro-minimal zvuk, tady si na své moc nepřijdete (maximálně si zavýsknete nad drobky v podobě Johna Dahlbacka nebo Steve Buga).

Skladby na obou discích obsahují hutné beaty, bassy a různě se vrstvící syntezátorové plochy. Vedle sebe leží často skladby s rozdílnou náladou a vyzněním, proto možná budete mít chvílemi pocit, že ani neposloucháte mixovanou kompilaci. Andy Cato se občas ponoří do temnější ploch, aby zase hned přešel k euforickým skladbám jako DJ Funsko – Disco Vibe. Některé skladby vás odnesou do nebeských výšin (Unit 4 v remixu od Tiefschwarz nebo Francois DuBois), jiné vás vezmou do podzemí - pouze jeden stroboskop, chlápek s trubkou, DJ za pultem a Robert Owens za mikrofonem (I´ll Be You Friend). Andy se samozřejmě nebojí sáhnout i pro skladby nedávno vydané jako Gus Gus - Moss, nebo jeho vlastní The 7am Drop a Good Vibration.
Ani první cd, ani druhé cd v žádné případě nenudí, i když je potřeba říct, že je druhý disk malinko víc překombinovanější, než by bylo záhodno. Ale i tak z něj negativní vibrace pociťovat nebudete. A z prvního disku už vůbec.

I když Andyho nápad vracet se do minulosti chápu a fandím mu, není mi úplně jasné, proč svoji vizi představil zrovna pod hlavičkou vydavatelství a velkoklubu Ministry Of Sound. Vždyť právě díky vlivu podobných velkoklubů "house music" částečně zparchantěla. Nezdá se mi zrovna vhodné stýskat si nad zánikem "house soundsystem music" a zároveň vydávat pod Ministry Of Sound. Ale budiž. Stávají se i horší věci.


* recenze vyšla na stránkách techno.cz

pondělí 12. února 2007

John Dahlback - At The Gun Show

Švédský producentský poklad John Dahlback (aka Hug atd.) je umělec, kterého jeho fanoušci prostě musí milovat! Johnova tvůrčí produktivita by se klidně dala přirovnat ke kadenci rotačního kulometu v rukou nějakého militantního psychopata, tak moc nás zásobuje svými kvalitativně poměrně vyrovnanými releasy. Album At The Gun Show má v diskografii Johna Dahlbacka pořadové číslo tři a nás v této souvislosti napadá, že na hlášce "do třetice všeho dobrého" asi něco bude. A to je možná jediné mínus tohoto alba, je totiž spíše dobré než úžasné, jako tomu bylo v případě předchozího Man From The Fall. Dobré však v případě Johna Dahlbacka znamená vysoko nad běžným průměrem. Naleznete zde nejenom electro s pro Johna charakteristickým zvukem, ale také minimal, techno, tech-house a špetku hodně divného disca. Jelikož i my si občas přijdeme hodně divní, jeho zvuk se nám docela líbí. Album At The Gun Show je velmi hravé, přiměřeně zábavné a každopádně psychicky labilní. Někdy zní až překvapivě happy a pozitivně, jindy zas drsně, temně a tak trochu chladně roboticky. John ale vychytrale kombinuje drsnější electro zvuk s melodicko-harmonickými plochami v pozadí (a sem tam i nějakým tím samplem, výjimečně pak vokálem), což z této 80 minut trvající placky dělá velmi emotivní a zasněnou záležitost. Pro fanoušky Johna Dahlbacka nutnost, pro ostatní fanoušky electronické hudby už méně, i tak koupí tohoto CD rozhodně nic nezkazíte. Má své kvality a nezpochybnitelné kouzlo, přesto by si JD měl do budoucna dávat pozor na rizika spojená s hudební nadprodukcí, méně je totiž někdy více. O tom, jak moc by si JD měl dát bacha, se můžete přesvědčit skrze albovou novinku Heroes, kterou John vydává na respektovaném německém labelu Kompakt pod svou další schízou - Hug.

* recenze vyšla na stránkách www.techno.cz v rubrice Narovinu, č. 026

sobota 10. února 2007

Narovinu aneb O rovných beatech 026

Velcí fanoušci německého DJe Hella zrovna nejsme. Nadšením neskáčeme ani z většiny produkce jeho labelu Gigolo. Hellova nová mixovaná kompilace nazvaná „Misch Masch Vol. 3“ nás ale velmi příjemně překvapila. Je totiž ´jiná´. Sám autor mixu se netají faktem, že podobnou kompilaci asi jeho fanoušci nejspíš nečekali (přestože je na ní právě to, co momentálně hraje v klubech). „Když lidé můj mix uslyší, asi si řeknou, že Hell hraje minimal! Ale pro mě je minimal spíše Basic Channel nebo Rob Hood a jeho ´Minimal Nation´ ze začátku devadesátých let“, říká.

* článek najdete na stránkách www.techno.cz

(DJ Hell, John Dahlback, Roger Sanchez, Tracey Thorn, Fish Go Deep, Etienne De Crecy...)

čtvrtek 8. února 2007

Groove Session, 8.2.2007, tracklist

Od 19:35 do 21:00 na Rádiu Akropolis - www.radioakropolis.cz. Radio vysílá v následujících formátech: Ogg Vorbis (128kbps, 96kbps, 64kbps, 32kbps), MP3 (128kbps, 64kbps, 32kbps) nebo skrze síť společnosti UPC, a to na frekvenci 90,5 FM. ICQ do studia: 250-790-230.

01. Jerome Sydenham and Tiger Stripes - Elevation (pt 1)
02. Aril Brikha - Berghain
03. Laidback - Beautiful day (Banzai Republic vs. Trentemoller mix)
04. Nipp - Antajtlt
05. Justin Martin - The Fugitive
06. Paul Hartnoll - Gloopy
Album týdne: Skream - Skream (2006)
07. Skream - Midnight Request Line
08. Skream - Check it
09. Skream - Dutch Flowerz
10. Skream - Rutten
11. Heartbeat Family - Big Bad and Heavy
12.
High Contrast - Everythings different
13. Santorin - On the rise
14. Ben Westbeech and Die - Get Closer (Lover Mix)

středa 7. února 2007

Louie Austen – Iguana


V sedmdesátých letech minulého století zpíval Louie Austen v Las Vegas. Težko by tehdy někoho napadlo, že ve století jednadvacátém bude spolupracovat se jmény ze světa elektronické hudby. Ale stalo se. Jiskření a vibrace vznikající generačním střetáváním mezi šedesátiletým rakouským zpěvákem a mladými producenty jsou tím hlavním důvodem, proč si stojí za to Austenovy skladby pustit.
Pokud zůstaneme takzvaně "na povrchu", má Iguana schopnost lapit nás do svých sítí. Elegance, vášně, radosti ze života a  ženských dekoltů není v dnešní době nikdy dost. Pokud ovšem nahlédneme alespoň trochu "pod povrch", neubráníme se lehkému postesknutí: producentská stránka skladeb  sama sebe vědomě upozaďuje a slouží pouze a jedině Austenovu zpěvu. Mnohem víc, než na minulých deskách. Album Iguana je sice stylově různorodé - najdete zde do electra laděné skladby, disco věci i temnější skladby, přesto se zvukově jedná spíše o album podprůměrné. A nic na tom nemění ani známá producentská jména jako např. rakouský Christopher Just (Passion For Life, Disco Dancer), kanadský Jeff Melnyk (Rain, I Ain´t Much) nebo berlínský veterán Phonique (Red Light, Glamour Girl).

Jiný pohled musíme uplatnit při poslechu textů. Ano, jsou jednoduché. Pokud by se zde ale složitě rozebíraly existenciální problémy nebo se tesklivě zpívalo o smrti, asi bychom byli mírně řečeno překvapeni. Skladby můžou na první poslech působit jako "ona ho má ráda, on ji nemá rád", nicméně díky tomu právě získávají své nezaměnitelné kouzlo a osobitost ("you make my heart go boom boom", "if you let me hold you, you can see the mystery, if you let me kiss you, you can feel the chemistry"). Pochopitelně na desce nechybí ani chvíle nacházení a ztrácení ("the money was lousy, the whiskey was cheap, backstage was filthy, manager was creep").

Iguana určitě stojí za poslech, dokáže zpříjemnit večery. Pokud ale slyšíte o Austenovi poprvé, raději vám doporučím nějaké jeho starší album. Anebo přímo výběr  největších hitů, který vyšel na podzim minulého roku. Koncentrace hudebně zajímavějších skladeb je na "best of" výběru přeci jenom o trochu větší.


* recenze vyšla na stránkách www.techno.cz

úterý 6. února 2007

Věří ještě někdo vinylu?

V posledním čísle britského časopisu Mixmag vyšel článek nazvaný Grumpy Old DJs. Rozebírá se v něm téma "vinyl" vs. "ostatní". A je nutno říct, že budoucnosti vinylu už nevěří asi nikdo. Paul Hartnoll, bývalý člen projektu Orbital, říká: "Vinyl zemře stejně jako zemřel třeba voskový váleček".
Dokonce i v londýnském muzeu vědy jsou gramofony Technics uloženy v expozici oslavující klasické technologie s popiskem: ´tohle používali DJové v sedmdesátých a osmdesátých letech´.
Již existují DJové, kteří z vinylu přestali hrát před několika lety. Například Paolo Mojo odehrál celý set jenom z vinylů naposledy v roce 2000. "Cestoval jsem nedávno s Lee Burridgem, který hraje stále ještě převážně z vinylů a on mi se smutným hlasem sdělil, že se netěší na dobu, kdy přijde do klubu a už tam nebudou žádné gramofony. Tuší, že ta doba přijde velmi brzy", říká Paolo.

pátek 2. února 2007

Re: Souled (The Shifted Music Remix Collection) by Jay-J

Starý známý Jason Hernandez aka Jay-J je už mnoho let dobře prověřeným jménem v oblasti euforicky slunné house music se silným vlivem soulu, funku, disca a us garage. Dj & producent, který bývá právem přezdíván "Godfather of the San Francisco Sound", se kromě úctyhodné diskografie může pochlubit také nominací na Grammy za remix skladby "He Loves Me" pro Jill Scott. Tentokrát nás však okouzlil kvalitně namixovanou kolekcí jeho vlastních tracků i remixů pro druhé, vydanou pod velmi výmluvným názvem "Re: Souled (The Shifted Music Remix Collection)". Ať už na to byl mistr sám (Summer Moods) anebo mu někdo vypomohl (Mark Grant & Latrice ve skladbě "Love Is" či Latrice samotná v odhodlaně pozitivní a rozjeté Starting Over), vždy to stojí za to! Jasonův typický latino-soulový vibe ve spojení s takto talentovanými hosty/vokalisty zkrátka dokáže divy. Samostatnou kapitolou tohoto ASAP (As Sexy As Possible) příběhu pak jsou Jasonovy skvěle znějící remixy pro projekty jako Kaskade, The Rhythm Slaves, Random Soul, Soularis atd. Velmi barevný zvuk zahrnující v sobě škatulky deep, tech, soulful, latino & funky house příjemně rozvibruje vaše zimou ztůhlá těla. Léto tu bude co nevidět a i tentokrát to zřejmě bude stát za to. Doporučujeme k poslechu, tanci a vůbec všemu, co vás baví.

* recenze vyšla na webu www.techno.cz v rubrice Narovinu, č. 025

čtvrtek 1. února 2007

Groove Session, 1.2.2007, tracklist

Od 19:35 do 21:00 na Rádiu Akropolis - www.radioakropolis.cz. Radio vysílá v následujících formátech: Ogg Vorbis (128kbps, 96kbps, 64kbps, 32kbps), MP3 (128kbps, 64kbps, 32kbps) nebo skrze síť společnosti UPC, a to na frekvenci 90,5 FM. ICQ do studia: 250-790-230.

01. 4 Hero - Bed Of Roses (Shy FX and T-Power remix)
02. Ben Westbeech and Die - Get Closer (Lover mix)
03. Calibre - Carry Me Away
04. Potential Bad Boy - Love drum and bass
05. Way Out West - Apollo (General Midi's Apollo 8 Mix)

Zhruba po půlhodině vysílání vypadl ve studiu elektrický proud. Takže vysílání bylo přerušeno.