V sedmdesátých letech minulého století zpíval Louie Austen v Las Vegas. Težko by tehdy někoho napadlo, že ve století jednadvacátém bude spolupracovat se jmény ze světa elektronické hudby. Ale stalo se. Jiskření a vibrace vznikající generačním střetáváním mezi šedesátiletým rakouským zpěvákem a mladými producenty jsou tím hlavním důvodem, proč si stojí za to Austenovy skladby pustit.
Pokud zůstaneme takzvaně "na povrchu", má Iguana schopnost lapit nás do svých sítí. Elegance, vášně, radosti ze života a ženských dekoltů není v dnešní době nikdy dost. Pokud ovšem nahlédneme alespoň trochu "pod povrch", neubráníme se lehkému postesknutí: producentská stránka skladeb sama sebe vědomě upozaďuje a slouží pouze a jedině Austenovu zpěvu. Mnohem víc, než na minulých deskách. Album Iguana je sice stylově různorodé - najdete zde do electra laděné skladby, disco věci i temnější skladby, přesto se zvukově jedná spíše o album podprůměrné. A nic na tom nemění ani známá producentská jména jako např. rakouský Christopher Just (Passion For Life, Disco Dancer), kanadský Jeff Melnyk (Rain, I Ain´t Much) nebo berlínský veterán Phonique (Red Light, Glamour Girl).
Jiný pohled musíme uplatnit při poslechu textů. Ano, jsou jednoduché. Pokud by se zde ale složitě rozebíraly existenciální problémy nebo se tesklivě zpívalo o smrti, asi bychom byli mírně řečeno překvapeni. Skladby můžou na první poslech působit jako "ona ho má ráda, on ji nemá rád", nicméně díky tomu právě získávají své nezaměnitelné kouzlo a osobitost ("you make my heart go boom boom", "if you let me hold you, you can see the mystery, if you let me kiss you, you can feel the chemistry"). Pochopitelně na desce nechybí ani chvíle nacházení a ztrácení ("the money was lousy, the whiskey was cheap, backstage was filthy, manager was creep").
Iguana určitě stojí za poslech, dokáže zpříjemnit večery. Pokud ale slyšíte o Austenovi poprvé, raději vám doporučím nějaké jeho starší album. Anebo přímo výběr největších hitů, který vyšel na podzim minulého roku. Koncentrace hudebně zajímavějších skladeb je na "best of" výběru přeci jenom o trochu větší.
* recenze vyšla na stránkách www.techno.cz
