Není třeba si nic nalhávat: styl zvaný "breakbeat" se momentálně nachází ve stádiu klinické smrti. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k výraznému zlepšení. I tak ale existuje několik dobrých důvodů, proč breakbeat neodpojit od přístrojů natrvalo. Jedním z takových důvodů je Martin Reeves aka Krafty Kuts, který se prostřednictvím nalomených beatů realizuje vcelku originálně a bylo by škoda o něj přijít.
V minulém roce zanechal Krafty pořádně velký otisk ve světě elektronické hudby albem Freakshow – bylo vyhlášeno nejlepším albem roku 2006 ve výročních breakbeatových cenách Breakspoll. Ve stejných cenách ovšem Krafty vyhrál i kategorii nejlepší DJ roku, a to dokonce v posledních třech letech za sebou, což nelze považovat jen za náhodu. No řekněte, není právě tato skutečnost setsakramentsky dobrým argumentem pro pořízení si jeho poslední mixované kompilace? Odpovím za vás: určitě je to dobrý argument.
Zvukovým pojetím se Fabriclive odlišuje od Freakshow jenom nepatrně. Na albu si Krafty víc hrál s electro zvuky a funky náladou, na Fabriclive není jeho tah na pomyslnou "funky" branku tak přímočarý a jednoznačný. Kraftyho pojetí breaků ale jednoznačně poznáte na první poslech (navíc nechybí ani jeho známé singly jako Bass Phenomenom).
Úvod i závěr setu zní oldschoolově. Propojení hiphopu s ostrými breaky (Lords Of The Underground, Grandmaster Flash & The Furious Five) vám možná připomene kompilaci Finger Licking Export 2 od projektu A-Skillz, která takhle oldschoolově zní od začátku do konce. Krafty ale od patnácté minuty obrací list a skladbou The Weekend Breaks dává jednoznačně najevo, že se zde nebude jen ohlížet zpět -žádné “šmrdlání“, žádné experimenty, pouze valící se jeden hutný break za druhým. Jako drobné šlápnutí vedle lze označit pouze Kraftyho snahu o rovnější pojetí mixu (zhruba v padesáté minutě skladba Ralph Robles – Takin Over s latino vokálem). Zařazeno do kontextu celého mixu ale tohle drobné vybočení při dalším poslechu nejspíš ani nebudete vnímat.
Krafty Kuts se hudbou baví, to je slyšet od první do poslední minuty. Pokud se chcete hudbou bavit i vy, není nic jednoduššího, než si nějakou skladbu nebo mix od Kraftyho pořídit. I po roce stále sjíždím album Freakshow a ještě mě nezačalo nudit. Předpokládám, že s Fabriclive na tom budu podobně. Welcome To The Freakshow. Chmury mizí překvapivě rychle.
* recenze vyšla na www.techno.cz
