Existuje spousta labelů, jejichž produkci se vyplatí sledovat pravidelně. Pokud posloucháte jakýkoliv styl hudby, budete pravděpodobně schopni vyjmenovat několik vydavatelství, která v tom daném stylu přinášejí nezpochybnitelnou kvalitu, inovaci, anebo jen skvělou zábavu. V případě, že jste fanouškem house music, nebude nejspíš ve vašem výčtu labelů chybět Om Records (San Francisko). Stačí se ostatně podívat na seznam releasů a hned je jasné, o jak výjimečný label se jedná. Což potvrzuje i novinka dvojice Tim Shumaker a Tim Kvasnosky aka Home And Garden.
Album Domesticated je především deep housové, nicméně maximálně okořeněné nejrůznějšími přísadami. Překvapilo mě, že jsou si všechny skladby velmi málo podobné. Čekal jsem větší útok na uhlazenost a konzervativnost. A zatím je deska "neupravená", různorodá, lehce jazzová a funky. Stoprocentně se bude více hodit pro prezentaci na živo s klasickou kapelou, než jako materiál pro DJe. Napovídá tomu například i hostující kytarista Nunzio Signore, trumpetista Nabate Isles a velká řádka vokalistů.
U spousty skladeb vás přepadne pocit, jako by se ve studiu čistě "neskládalo", ale jen tak "jamovalo". Už dlouho mě u žádného alba nepřepadla touha slyšet jednotlivé věci "live". Skladby jako Easy Going Down s nevinně znějící Jennifer Karr, All The Same se sexy vokálem Colette, anebo Endless Pieces, lehce nabroušená věc postavená na kytarových rifech, jednoduše vyvolávají představu kapely, která stojí na pódiu a přidává jednu skladbu za druhou.
Nikde ovšem není psáno, že stejné představy budete mít i vy, což je nutné říct, abych zbytečně neodradil fanoušky čistých, rovných deep housových párty beatů. Ty jsou ostatně na albu více méně v převaze. I skladby zmíněné v předešlém odstavci jsou "rovné". A například Someday se známou vokalistkou Lisou Shaw, oblíbenou u producentů jako je například Miguel Migs, patří k nejlepším deep housovým skladbám, které jsem za poslední měsíce slyšel. Je zde ovšem i plno pomalejších skladeb, které za tak povedené nepovažuji (např. Sunday Morning).
Jednou z klasických ingrediencí deep housových alb je latino nálada. Zde se s ní poněkud šetří. A když už na vás trochu toho latina vykoukne, nečekejte Pooleyovskou latino vypalovačku, spíše Fidela na tripu (El Cortez). Kromě ženských vokalistek zde najdete i vokalisty mužské. V titulní skladbě dokonce zpívá Derrick Carter. Nicméně se nemůžu ubránit pocitu, že mužská část lidského pokolení alespoň z hlediska vokálů na tomto albu tahá za kratší konec.
Vždycky přemýšlím, jestli je lepší, když jsou skladby na albu podobné, anebo když je album různorodé. Obě má svá pro a proti. Když je album různorodé, každý si na něm něco najde, ale zase je šance, že se mu album jako celek nemusí líbit. Když album obsahuje stejné skladby, dostane se jen k úzkému okruhu posluchačů, kterým ale nemusí padnout do oka právě ten styl a celou desku tím pádem zahodí. Domesticated, jak jsem již napsal výše, patří k albům různorodým. Takže se rozhodněte, zda-li se do něj pustíte, anebo ne. Já myslím, že by se vám mohlo líbit.
* celou vyšla na stránkách www.techno.cz
