Silicone Soul vydali nové album. Už jenom tato samotná věta nemůže nechat v klidu žádného fanouška rovných beatů. Craig Morrison a Graeme Reedie totiž patří k absolutní producentské špičce a jejich alba a singly právem vzbuzují zájem i vysoká očekávaní.
Craig a Graeme letos slaví deset let od chvíle, kdy poprvé zasedli za mašinky a vydali společný singl. Přestože většina producentů při takovémto jubileu vypustí do světa sbírku největších hitů nebo remixů, Silicone Soul tomuto vábení odolali. A připravili regulérní album, v pořadí již čtvrté (A Soul Thing - 2000, Staring Into Space - 2005, Save Our Souls -2006).
Asi bych si netroufnul říct, že je tohle album výrazně horší než předchozí alba. Nerad bych se nechal ukamenovat rozvášněnými davy. Na první poslech jsou to stále titíž Silicone Soul. Používají klasické postupy, klasické zvuky. Celé album stojí, jak je zvykem, někde na pomezí deephouse music a minimalovější polohou techna. Tu se objeví nějaký ten disco prvek, jinde zase trochu temnější elektronika. Beaty jsou dynamické, nálada deep a často hypnotická. Proměnlivá. Možná by se dalo říct, že Silicone Soul skládají takové "elektronické blues".
Zdálo by se, že je vše servírováno ve správném poměru. Ale... Pustil jsem si album několikrát, přečetl si pár aktuálních rozhovorů s oběma producenty, a zjistil jsem, že na mě album začalo působit možná až moc zádumčivě, melancholicky.
Například skladba Dogs Of Les Ilhes je ovlivněná Craigovým novým domovem, uslyšíte v ní samply z okolí, kostelní zvony i štěkot jeho psa. Skladba David Vincent's Blues zase sází na motivy jejich oblíbeného sci-fi seriálu ze šedesátých let The Invaders. Koko´s Song je pro změnu věnována bulharskému fanouškovi, který zemřel několik dní poté, co jej potkali při jednom vystoupení...
Samozřejmě, že vlastní osobnost a aktuální životní pocity do muziky vkládá každý autor, každý je něčím ovlivněn. Ale pokud se nepodaří udržet jistá míra, nemusí se nutně posluchač s autorem ztotožnit na sto procent.
V tomto smyslu se mi vybavuje poslední album Booka Shade, kteří se snažili řešit vztah mezi prací (noční live vystoupení, djing) a snahou o normální rodinný život. A stárnutí. Podobný rozpor se možná nevědomky uhnízdil i v hlavách Silicone Soul.
A stejně jako Booka Shade, ani Craig a Graeme tuhle polohu nezvládli úplně dobře.
* recenze vyšla na techno.cz
