Skotský producent Adam Wiles aka Calvin Harris nenabízí vůbec nic nového. Ale evidentně s tím "ničím novým" přichází v pravý čas. Album Ready For The Weekend se totiž hned po vydání dostalo na první místo britské UK Top 40. Stejně jako předtím dva singly z něj: Dance Wiv Me (spolu s Dizzee Rascalem) a I´m Not Alone.
Celou podstatu alba podle mě nejlépe shrnul sám Calvin, když napsal: „V tuto chvíli jsem nejvíce posedlý ideou stadiónových mejdanů: chci si užívat výrazných hudebních melodií a hodně takzvaných ´ruce-na-horu´ momentů“. Z tohoto vyjádření je zřejmé, že při poslechu Ready For The Weekend nebude potřeba zapínat skoro žádné mozkové buňky. Čímž nechci Calvina nijak urazit, nicméně na divoké párty mozkové buňky spíše zabíjíte, než byste je zaměstnávali debatami nad nesmrtelností chrousta.
Jeho první album I Created Disco, které vyšlo před dvěma lety, bylo docela electroclashové, ovlivněné zvuky osmdesátek a funky náladou. Ready For The Weekend je ukotveno spíše v letech devadesátých, ve světě trance music, handbag house music, extáze.
Calvin Harris zde nabízí hlavně zábavné popové hrátky, ale občas se objeví i náročnější momenty. Někomu může album místy připomínat zpěváka Miku a něco ve smyslu "big girls, you are beautiful", jiný zde najde zábavnost a odvázanost Basement Jaxx. A kdo přimhouří obě oči, možná uslyší i elektronicky-sexuálně nabitého Kanaďana Tigu.
Vzhledem k momentální Calvinově popularitě lze částečně tohle album přirovnat i k Mobymu. Ready For The Weekend je plné přímočarých melodií, a tak bude nejspíš postupně rozprodáno jako podklad do reklam stejně jako Mobyho Play (ostatně, Calvin již s reklamními agenturami čile spolupracuje, složil například hudbu pro spot Coca-Coly).
Calvinovi nelze upřít producentskou zručnost (produkoval například několik věcí pro Kylie Minogue). Je pouze škoda, že ji dává do služeb přímočaré líbivosti a nesnaží se pokoušet o něco trvalejšího. Jednoduše: o albu se zcela jistě nebude psát jako o "kritikou chváleném". Nicméně Calvin zdá se být ve svém živlu. A s ním i dost posluchačů, kteří si album pořídili nebo chodí na jeho vystoupení. Což je asi nejdůležitější.
A jen na okraj: přestože je na albu mnoho balastu, je zde i skladba I´m Not Alone. Poprvé jsem ji slyšel na začátku tohoto roku a můžu ji pořád. Pro mě už teď jedna ze skladeb roku 2009.
* recenze vyšla na www.techno.cz
