Pokud milujete zvuk a hudební styl švédského producenta Johna Dahlbacka, můžete si prakticky každý měsíc v obchodech pořídit nový hudební nosič s Dahlbackovým jménem na obalu. Podle nás ale John vydáváním takového množství tracků své nápady zbytečně rozmělňuje. Na konci roku 2005 se nám zdála Dahlbackova produkce vymazlená a zajímavá. Nelze říct, že by Johnovi docházel dech (to určitě ne), ale když někdo seká skladby jako Baťa cvičky, někde se to holt musí projevit. Mixovaná kompilace Pickadolls, která vychází na Dahlbackově stejnojmenném labelu, právě patří k takovýmto mírně "neinovativním" výliskům. Paradoxní je, že se sice od první do poslední minuty pořád něco děje, jenomže tyto děje se odehrávají na poli stokrát omýlaných electro-minimal-techno klišé a chybí jakákoliv invence. Ano, nudit se úplně nebudete, ale vícekrát než jednou dvakrát si tento mix nepustíte. Vzhledem k tomu, že ze čtrnácti tracků patří hned devět přímo autorovi mixu, je jasné, odkud vítr vane.* recenze vyšla v rubrice Narovinu 033
