http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/benjamin-kuras.php?itemid=15378
Autorské zákony nechrání myšlenku, nýbrž dílo. Konkrétní formu, jak tuto myšlenku někdo pracně převedl do románu, písně, symfonie, divadla, filmu, designu, vědeckého objevu, technického vynálezu, technologického postupu. Dokud to neudělá, jeho myšlenka je nechráněná a může mu ji kdokoli sebrat a přetvořit v chráněné dílo. Dílo znamená něco, do čeho někdo investoval talent, trénink, práci, čas a hmotné prostředky. Část peněz z prodeje patří jemu a s nimi i zákonná ochrana před krádeží. Kromě toho, co mu sebere na daních stát. V tom se stát činí. Má za to povinnost jeho vlastnictví (a tím i své daně) chránit. Ochrana osobního vlastnictví je základem svobodné prosperující společnosti a její porušení vždy vedlo k totalitě.
...tvoří-li někdo, když má „inspiraci a musí to z něho ven“, neříká se mu tvůrce, nýbrž amatér. Tvůrcem se stává teprve tehdy, až se propracuje k profesionalitě, která si najde publikum ochotné za ni zaplatit. To většině tvůrců ve většině tvůrčích oborů trvá desítky let tvrdého učení a práce. Neplacené. Ve volných chvílích, po jiné práci, z jejíhož příjmu si mezitím tvorbu musí subvencovat, než ji dokáží prodat. Svobodný trh se tomu říká. Ten si sám stanoví, za jaké ceny se díla prodávají. Pirátství není trh nýbrž lup. Odepřít tvůrcům jedinou spravedlivou odměnu, jíž je příjem peněz měřený počtem prodaných kopií, to nenapadlo ani komunisty.
Václav Urban - Piráti vidí svět jinak
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vaclav-urban.php?itemid=15414
Piráti jsou celosvětové hnutí mladých lidí, kteří si uvědomují, že svobodné sdílení dat na Internetu je nesmírně důležité. Internet přináší informace, umožňuje spolupracovat milionům lidí napříč kontinenty, lze tam zpřístupnit veškeré lidské vědění a kulturní díla, je prostorem pro tvorbu a inovace, umožňuje transparenci, přináší nová pracovní místa, ekonomický rozvoj a prosperitu. Piráti chtějí reformovat zastaralé autorskoprávní a patentové zákony a bránit se invazi státu a komerčních společností do našeho soukromí.
Dan Bárta pro HN o pirátství
http://art.ihned.cz/hudba/c1-54491350-hudba-se-zacala-krast-s-janosikovskymi-umysly-rika-zpevak-dan-barta
A říkat tomu krádež je opravdu na místě: něco vymyslíte, dáte dohromady, investujete do toho spoustu času i myšlenek, a nakonec si to někdo další přivlastní a zveřejní bez zaplacení.
Je to stejné, jako kdyby knihkupec vystavil nehlídané zboží před obchodem a nechal na kolemjdoucích, zda knížku vezmou do ruky a vejdou s ní do krámu, nebo si ji odnesou na základě jakéhosi absurdního dojmu, že obchodník má příliš vysokou marži a nezaslouží si tudíž dostat jakékoliv peníze. O spisovateli a vydavateli ani nemluvě, ani na ně nemysle. Když už kradu, je hezké vědět, že jsem zloděj, hezčí, než si vytvořit rozsáhlou ideologii, aby to vypadalo, že mám na tu krádež právo.
HN: A co je řešení? Tvrdší protipirátské zákony?V tomhle ohledu jsem liberál. Mám pocit, že každý nový zákon nebo zákaz vede zase jen k dalšímu obcházení, neboť čím tlustší zákoník, tím hůře. Spíš se společnost natolik zkultivuje, že, metaforicky, přestane být “in” například utíkat z hospody bez placení. Kdy i osmnáctiletí a dvacetiletí “bez peněz” už se nebudou moci vychloubat, že šli na pivo a utekli bez placení, poněvadž by to bylo trapné.
Je to idealismus jako prase, ale nevidím jiné řešení, věřím, že to možné je. V roce osmasedmdesát třeba nebyl problém kouřit v přítomnosti dětí v bytech, kde žila rodina, nicméně když si dnes kuřák zapálí ve vlastním bytě v přítomnosti děti, každý na něj kouká jako na asociála. Atd.
